Pavel Stodůlka

Více o mém životě

17.8.2020

Jako dítě jsem vyrůstal na úpatí Beskyd a v dospělosti jsem se chtěl stát lesníkem. Postupem času mě však začala lákat medicína. Nastoupil jsem tedy na Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Ve čtvrtém ročníku jsem se pak rozhodl pro oftalmologii. K tomuto rozhodnutí mi pomohla i má tchyně (rovněž lékařka), která si povšimla, jak pečlivě postupuji při opravě hodinek. Pochválila mou zručnost a poradila mi, ať se dám na profesi chirurga.

V roce 1989 jsem vycestoval do západní Evropy, poté do Kanady, kde jsem se učil od světových očních chirurgů, jako je i pan doktor Gimbel. Cestoval jsem jen s batůžkem na zádech a spával jsem v těch nejlevnějších hostelech, někdy i mimo ně. To mi však nevadilo. Byl jsem rád, že jsem mohl sbírat cenné zkušenosti, ale hlavně jsem se naučil, jak si vytvořit manažerské podmínky, aby mě ta práce mohla uživit. Nesmím však opomenout ani vynikající české oční lékaře, u kterých jsem načerpal mnoho znalostí a vědomostí. Nejraději vzpomínám na pana docenta Kuběnu, který se velmi zasloužil o věhlas zlínské oční medicíny.

Rok 2003 byl pro mě přelomový – založil jsem vlastní malou provozovnu oční chirurgie ve Zlíně na Bartošově čtvrti. Tehdy jsme operovali pouze šedý zákal. Rok na to přibyly laserové korekce očních vad. Jako první pracoviště v ČR jsme pořídili excimerový laser Allegretto – nejlepší laser své doby. Poptávka pacientů o zákroky rychle rostla, a tak jsme se museli přestěhovat do větší budovy. Tou byla bývalá pobočka Foresbanky ve Zlíně na Příluku. Díky moderním technologiím nastala v oční medicíně skutečná revoluce. Dříve náročné zákroky jsou dnes otázkou několika málo minut. Jelikož jsou i velmi dostupné a žádané, podařilo se nám za pár let dokonce vybudovat celou síť očních klinik (10x v ČR, 1x v Rakousku).

Jsem velmi aktivní člověk. Můj den začíná již brzy ráno, kdy se setkávám s mými kolegy z kliniky a radíme se na různá témata. Každý den je to jiná oblast: zdravotnický provoz, informatika, výzkum a vývoj nebo chod firmy včetně ekonomických faktorů.

Poté se věnuji pacientům na operačním sále. Ti nejčastěji vyhledávají mou pomoc kvůli odstranění šedého zákalu a korekcím dioptrií (pomocí laseru, výměnou nitroočních čoček nebo implantací speciálních mikročoček). Zabývám se však i složitějšími operacemi jako je například transplantace rohovky, což bývá i několikahodinový zákrok. V průběhu dne konzultujeme společně s ostatními lékaři složitější případy. Zaměstnávám i mnoho mladých oftalmologů, kterým rád pomáhám s jejich vzděláváním.

Po završení operačního programu nejraději vyrážím za sportem – sednu na kolo a jedu si pročistit hlavu. Večer pak ještě chvíli pracuji na počítači, vyřizuji e-mailovou korespondenci a další nezbytné záležitosti. Mnoho času mi šetří mí kolegové primáři, kteří se starají o plynulý chod jednotlivých poboček. I proto mi zbývá čas, který bych rád smysluplně věnoval náplni práci senátora.

Největší štěstí však shledávám v rodině. Moje žena Jana je zubní lékařka. Nyní se věnuje akupunktuře ve své ordinaci ORIEM ve Zlíně. Máme spolu dvě dospělé děti, Jiřího a Dorotu, které nám dělají velkou radost.

Kontakty
2020